NOVIS Team - Roman Vodička

Talent, který stíhal jezdit původně z Herálce, pak z Hlinska, teď z domova v Horním Bradle v Železných horách, denně do škol, dokonce i na chemickou průmyslovku do Pardubic. Než s rodiči a rychlobruslařským trenérem Petrem Novákem společně usoudili, že víc času k tréninku Romanova druhého, nyní už ale jednoznačně prioritního sportování - tedy rychlobruslení - zbude, když Roman přestoupí na sportovní gymnázium Vincence Makovského do Nového Města na Moravě. Tam, kde studují i někteří další z NOVIS Teamu... od mistryně světa Martiny Sáblíkové až po jejího brášku.

Roman Vodička je po dvou odtrénovaných sezónách s rychlobruslařskou skupinou kouče Petra Nováka už jasně jedním z týmu. Trenér mu zkraje zimní sezóny 2008/2009 dává šanci pobýt po boku šampiónky na kempech i na závodech v Inzellu, v Erfurtu. Až zima pokroči, čeká juniory světa šampionát v polském Zakopaném. Roman by chtěl být na startu.

Už minulou zimu těžil Roman spolu s několika dalšími z NOVIS Teamu, kteří bydlí na Hlinecku, z přízně hlinecké radnice a vedení tamního zimního stadiónu: v ranních hodinách, když by led na ZS zahálel, mohli na něj vjet k tréninku mladí rychlobruslaři. Je to povzbudivé. Škoda, že takhle nenapadne podpořit rozšíření rychlobruslení i radnice v jiných městech.

Na hlineckém zimáčku mohl Roman trénovat i v deštivých dnech léta, někdy s celým NOVIS Teamem - na inlajnkách. I to bylo vytržením trnu z paty. Protože ani na Vysočině není nablízku dost vhodných inlajnových stezek. Letní tréninky na umělém speciálním povrchu na kolečkových bruslích mezi mantinely zimního stadiónu jsou pro rychlobruslaře důležité i nyní, když už stojí jejich nový "mateřský" asfaltový čtyřsetmetrový inlajnový ovál. Kde? V novoměstském lyžařském areálu.

Roman s dalšími z týmu, i s rodiči, pomáhal ke zrodu inlajnových závodů pro všechny hlinecké žáky a studenty, pro tamní mládež. Stanou se v pohorském městečku tradičními? 

K rychlobruslení ho zlákala mladší sestra. Učenlivý Roman, do té doby srdcem spíše fotbalista, pak začal dohánět starší rychlobruslařské vzory.

Závodil už mj. na ledě v Itálii, v Rakousku, v Německu, Polsku...

Pořádně se letos zlepšil i při svých startech na česko-slovenském inlajnovém turné.

Sezóna 2008/2009 je pro něho hodně důležitá... Ještě dřív, než zima pořádně začala, zvládnul zajet limit pro start na velkých mezinárodních rychlobruslařských závodech. Před očima má i další... Italské Collalbo, německé haly v Berlíně, Erfurtu, otevřený ovál v Inzellu, polský Tomaszów - to jsou pro Romana nejčastější dějiště tréninků i závodů.

Chtěl dojet až k juniorskému MS 2009 do únorového Zakopaného. A kdyby snad ještě ne (vždyť rychlobruslí mnohem kratší čas než ostatní v týmu) tak co nejdřív na nějaký jiný pořádný závod...

x

V olympijské zimě 2009 / 2010, v níž se podařilo ze svěřenců trenéra Petra Nováka navýšit proti předchozím ZOH olympijskou účast sportovců na dlouhém rychlobruslařském oválu o 100 %, protože kromě Sáblíkové se do Vancouveru podařilo probít i 17leté Erbanové, se Roman Vodička ocitl v pozici, se kterou se musel rvát srdnatě. A především sám. Kouč a šest nejzkušenějších - nejrychlejších od října naskočili do ostré každodenní přípravy k mítinkům SP, ve kterých se bojovalo o body a časy k přímé olympijské nominaci, a "rezervisti" i v NowiS TEAMu dostali individuální úkoly. Romana povzbudilo zařazení za zkušenějšími spolujezdci z NowiS TEAMu - také on se současně stal členem Dukly. Na konci ledna 2010 nastoupil v Itálii ke svým prvním dvěma mítinkům v Juniorském Světovém poháru. Při téhle své premiéře v Collalbu - Klobensteinu byl pochválen za dva osobní rekordy. Nervozita se ovšem neutajila: v závodě na 5000 m popletl stídání vnitřního a vnějšího oválu...